25.8.2017 Markéta Adámková 0Comment

Když si vygůglujete město Hallstatt, zjistíte, že je to prý nejhezčí městečko Solné komory, že je patří ke světovému dědictví UNESCO a že návštěva tohoto města je mimořádný zážitek. Byla jsem zvědavá, zda to nejsou jen řeči a skutek utek. Jeli jsme se tam tedy podívat, abychom věděli. A teď už víme.

Abychom se dostali autem, musíme projet dlouhým tunelem, ze kterého vyjedeme kousek od centra města. Nejprve městečkem jen projíždíme v podvečerních hodinách a hledáme místo na přenocování. Nakonec to zakempíme na parkovišti u přírodního koupaliště Kessel u jezera Hallstattersee. Tam si uděláme večeři a chvilku odpočíváme. Na tu ale nezůstáváme, protože je tu zákazová cedule a tak to raději nechceme pokoušet. Přejíždíme kousek dál, kde spíme u silnice.

Po probuzení kolem 7 hodiny ranní hned přejíždíme na malé parkoviště přímo do centra Hallstattu, kde u infocentra můžeme parkovat jen 30 minutek. Ale bylo to akorát. Obhlédli jsme výhledy bez návalu turistů, který jsme tu očekávali každou chvílí, protože jsme na to byli upozorněni.  Navíc jsme zjistili, že je zde free wifina, která valí a nám se zde za necelou půlhodinku povedlo nahrát nové skoro 20 minutové videjko. Paráda. Po uplynutí 30 minut se vydáváme před tunel, kde parkujeme Vítka u kraje silnice zadarmo (v okolí je samozřejmě několik záchytných parkovišť, kde je vhodné zaparkovat za eura), dáme si snídani a vydáme se do Hallstattu pěšky.

Procházíme uličkami městem a zjišťujeme, že je celé rozložené na terasách příkrého břehu jezera, na které jsou krásné výhledy z mnoha míst. A celé jezero i město ze všech stran obklopují vrcholky hor.

Ulice lemují staré dřevěné domy, které jsou udržované a vyzdobené vždy alespoň květinami v truhlících. Domy jsou postavené jeden vedle druhého a hned a ně se tlačí další. To celé vytváří právě kouzelné uličky, které se mi tady opravdu líbí a moc mě baví se jimi jen tak procházet a koukat kolem. Některé domečky stojí doslova nad jezerní hladinou na kůlech. Je to tu prostě fantastické. Moc se mi to tu líbí. Myslím, že je to nejhezčí městečko, ve kterém jsem doposud byla. Mají tu i roztomilé náměstíčko. Všude je tu spousta restaurací, kavárniček i obchůdků se suvenýry a s produkty domácí výroby. Hallstatt má prostě svou atmosféru. Takže internetové zvěsti jsou pravda a já je potvrzuji.

 

Samozřejmě i toto krásné městečko má jednu nevýhodu a to, že je tak turisticky oblíbené, že jsou ulice často přelidněné a to hlavně čínskými turisty, kteří sem jezdí ve velkých skupinkách a fotí se na každém kroku. My jsme sem šli celkem brzy ráno a ještě jich tu tolik nebylo, ale už se pomalu ale jistě sjížděli.

Pokud se chcete plácnout přes kapsu, můžete si zde zaplatit vyjížďku na malé loďce po jezeře. Cena se pohybovala mezi 10 - 12 euro za půl hodinky.

Ve městě se nacházejí i dva kostely, které můžete obdivovat. U toho katolického je i hřbitov a jeho součástí je i Halštatská kostnice. Za návštěvu kostnice je nutné zaplatit vstupné, takže to vynecháváme. Výše nad městem se nacházejí solné doly a vyhlídka. Nahoru si to můžete vyšlápnou buď pěšky a nebo si zaplatit předraženou lanovku. My nevolíme ani jedno a raději se vydáváme na túru údolím Echerntal k Waldbachstrubu, kde se nachází vodopády, na které jsme dostaly tip od Honzy. Je to příjemná procházka po udržované stezce, která vás v poslední části povede i do kopce, ale stojí za to si ho vyšlápnout. Nic náročného. Kolem vodopádů si uděláme okruh a hladoví se vracíme přes Hallstatt, kde už jsou davy turistů k našemu Vítkovi a přesouváme se dál.

Zajímavost: Kopii Hallstattu naleznete v Číně.

Ale je lepší si zajet do toho opravdového. Opravdu to stojí za to!