22.7.2016 Markéta Adámková 1Comment
Edinbráá (tak se to totiž správně vyslovuje) je hlavním městem Skotska. A tam jsme se rozhodli vydat na výlet když tu měl Michal rodiče a bráchu. Brzy ráno jsme naskákali do půjčeného clia a už se frčelo. Déšť jsme naštěstí nechávali za sebou.

Po cestě do Edinburghu jsme se zastavili jetě ve městě Carlisle, kde jsme strávili hodinku procházením centra a proto jsme do Eginburghu dorazili kolem oběda. Zaplatili jsme několik liber za parkovné a prvním naším bodem zájmu byl mekáč. No co?! Byl čas oběda a Mekáč je vždy dobře cenově dostupná možnost, jak nakrmit pár hladových krků. Po nezdravém obědě jsme vyrazili do centra univerzitního města.

Edinburgh

Edinburgh jako město takové je opět jako každé větší město... prostě město....ALE....Edinburgh má něco, čím si mě získalo. Nevím, co konkrétně to je, prostě se mi tam moc líbilo. Historické památky všude kolem mísící se s moderním centrem, pouliční umělci  hrající na dudy, v centru park, který byl narvaný lidmi, kteří posedávali na dekách, na trávě, obědvali na lavičkách, krásná fontána a uprostřed toho všeho se nad vámi tyčí hrad, který všemu dodává starodávnou atmosféru. Možná k mému nadšení dopomohlo i zářící slunce a krásně modrá obloha, protože toho hezkého počasí si ve Windermere moc neužijeme. V centru jsme strávili několik hodin a pak jsme se vydali do ZOO.

DSC09948  DSC_0205   DSC09957

ZOO - obrovské turistické lákadlo

Místní Zoo je druhá turisticky nejoblíbenější placená atrakce v Edinburghu (první je Hrad). Pro nás se ale stala obrovským zklamáním. Jen nafouklá reklama, bohužel. A nebo jsme měli prostě jen smůlu. Nejsem velká fanynka Zoo, ale tady hlavním lákadlem pro nás (respektive pro mě) byla panda velká. Panda je mé oblíbené zvíře, v dnešní době patří k ohroženým druhům a jestli ji chcete vidět je nutné navštívit Čínu, kde je možné je spatřit ve třech čín­ských pro­vin­ci­ích. Nicméně do Číny se teď nechystáme, tak jsme vyrazili do Zoo. Zde nás pobavili jen surikaty a tučňáci, kterých tam mají požehnaně.

DSC00054DSC00004

Ostatní zvířectvo nestojí ani za zmínku. Skoro všechny vnitřní i venkovní výběhy byly prázdné. Takže jsme viděli pár druhů opic, spící medvědy, spícího lva, pár zeber (ty se pro změnu schovávali pod mostem ve stínu), unuděné klokany, nějaké to ptactvo, pár ryb a hmyzáků. Na pandy jsme měli zarezervovaný čas na jejich výhled. Hned po příchodu k jejich výběhu nás pracovník Zoo upozornil, že je panda přecitlivělá a že ji nemusíme vůbec vidět. Panda však vylezla ven, ale byla schovaná za keři. Jakmile, zaslechla hluk od lidí za skly, otočila se a odešla zpět. To je vše k mému zážitku s pandy (achjo). Asi se hold budeme muset vydat do Číny a dát se po stopách Pand.

Nevím co všichni s touto Zoo nadělají a vůbec nechápu, proč má tak DSC00022 dobré hodnocení. Vůbec tady nemají žirafy, slony, hrochy, krokodýli, želvy ani jiné velké šelmy.

Což bych normálně čekala. Nuda. Myslím, že Michal s bráchou v Zoo nachytali víc Pokemonů, než jsme viděli zvířat. Za utracených 78 liber za vstupné to fakt nestálo.

Zoo pro nás měla jednu pozitivní věc a tou byl krásný výhled na město.

Večeře podávaná na pobřeží

  Protože bylo krásné počasí, opustili jsme Zoo a vydali se k moři. Po cestě jsme si nakoupili nějaké potraviny a větinu jsme povečeřeli na kamenném pobřeží. Chtěli jsme pozorovat západ slunce a jen tak vegetit. Jenže se od moře přiihnal déšt, který nás vyhnal zpět do auta. A tak jsme byli nuceni vydat se do našeho DSC00071backpackeru, kde jsme měli zaplacené ubytování, které nás vyšlo na pouhých 12 liber na osobu.

Přenocování

Byla to má první zkušenost s backpackerem a byla pozitivní řekla bych. V našem pokoji bylo 6 dvoupatrových postelí, takže jsme pokoj sdíleli s dalšími 6 lidmi, což by nebylo tak hrozné. Jenže jeden obyvatel pokoje, měl  velice vytříbený vkus a na ruce měl asi 50 náramků, takže celou noc cinkal, jako vánoční zvoneček, akorát nepřetržitě. Já jelikož jsem za posledních dní moc nenaspala jsem vytuhla a vyspala jsem se dobře. Někteří z nás měli problémy s usínáním i proto, že na chodbě hned vedle nás neustále práskaly dveře od sprch a toalet, které naštěstí pro nás byly ve skvělém stavu. Řekla bych, že jsme to zvládli vcelku dobře. Michal říkal, že je to snad nejhezčí backpacker, kde kdy spal. Tak to jsme na tom nemohli být lépe.

Další den po probuzení, jsme se zabalili a vyrazili do Glasgow. A o tom už se dočtete v příštím článku.

Markéta