30.6.2016 Markéta Adámková 1Comment
Jak už jsem zmiňovala, v táboře Green Life jsem byla měsíc. Když se náš pobyt tam blížil ke konci, začali jsme mluvit s ostatními dobrovolníky o tom, co se dá vše vidět v Medanu (hlavní město Sumatry). Protože po ukončení dobrovolnického pobytu jsme s Monikou měly ještě 3 dny a ty jsme chtěly strávit právě v Medanu. Ale čím víc jsme o tom mluvili, tím víc jsme zjišťovaly, že v Medanu není moc, co bychom chtěly vidět. Zrušily jsme si tedy rezervaci v motelu a s Milanem, Zuzkou a pěti dalšími dobrovolníky se domluvili, že vyrazíme společně objevovat souostroví Pulau Banyak. To byl mimochodem naprosto fantastický nápad.

DSC_0274

                                                                                                                                              Fotografie Markéta Adámková

Tropický ráj jako z obrázku?

Z Batu Katak jsme všichni společně vyrazili v autě. Jeli jsme celou noc. Únavná přibližně 11 hodinová cesta plus 4 hodinová cesta jednou z místních lodí. To co nás však čekalo v cíli za to vše stálo. Již z lodi se nám otevřel fascinující výhled na ostrov Sinkantang, ráj na zemi. Ne ani trochu nepřeháním. Neobydlený korálový ostrov, čistě bílé pláže, azurově modré moře, všude palmy a nedotčená příroda. Bylo to naprosto ohromující. Takovéto ostrovy jsem dříve znala jen z fotografií. Splněný sen!

11896519_10204892555254261_6335095152514353910_o 11888619_10204892560854401_3903669684763600589_o 11951738_10204892554214235_730424311206872934_o

                                                                                                                                             Fotografie Markéta Adámková

Nebo skladiště?

Zklamání nastalo hned po bližším prozkoumání pláže, na které jsme se vylodily. Pláž byla přehlcená naplavenými odpadky, které jak jsme zjistili později, lemovaly celý ostrov. Jak smutný pohled. Jaká bezohlednost.

Čekali nás zde opět skrovné dřevěné chatky. Tyhle tentokrát měli i dveře a dokonce dřevěné postele, které zakrývaly moskytyéry. Přivítal nás místní indonésan, který měl vše na starosti. Od začátku byl velice milý, nápomocný a otevřený všem našim nápadům do budoucna.

Na ostově jsme strávili celkem 5 dní, které jsme věnovali relaxu. Po absolvování dobrovolnického programu v deštném pralese jsme si plně užívali šnorchlování, opalování na pláži, cákání v indickém oceánu, sbírání mušlí či popíjení kokosové vody. Jak jsem již zmiňovala - splněný sen. Který pro mě rychle skončil.

12009614_10156077895625436_4212928811380253907_n

                                                                                                                                                Fotografie Zuzana Koloušková

Zimnice střídala horkost...

Hned po druhém dni jsem chytla silný úpal. Většinu dne jsem strávila v bolestech v posteli s vysokou horečkou nebo na skrovné toaletě. Noční můra. Chvíli jsem se klepala zimou a v zápětí mne zaplavila neuvěřitelná horkost. To vše spojené s motáním hlavy. V nejhorších chvílích jsem už myslela, že se jedná o malárii. Byla jsem proti ní očkovaná a ve finále to samozřejmě malárie nebyla, což mi vyvrátili i moji spolucestovatelé. Prostě jen ten nejhorší úpal, díky kterému jsem přišla o prozkoumávání blízkých ostrovů. Ale co se dalo dělat. Po dvou dnech se mi naštěstí udělalo lépe.

Lidé, ničitelé přírody

Náš pobyt na ostrově, ale nebyl pouze o užívání si dovolené v tropickém ráji. Především jsme se zaměřili na čištění pláží celého ostrova od naplavených odpadků.

11999027_10156077896105436_8856936584049479258_n 12009690_10156077894670436_1157234437836547899_n 12002946_10156077895255436_7056656370311512388_n

                                                                                                                                                Fotografie Zuzana Koloušková

Nás samotné překvapilo, co vše oceán vyvrhl na písečné pláže. Plastové lahve - ano nesčetné množství. Obaly od jídla. Skleněné lahve. Plechovky. Kartony. Polystyrenové kusy krabic. Semtam nějaké oblečení či bota. Dokonce i pár žárovek a zářivek. K našemu nemilému překvapení i injekční stříkačka. Prostě hnus, co vám budu vykládat. Nejhorší je však uvědomění, že za tenhle svinčík jsme zodpovědní my. My lidé. Prý nejvyvinutějš druh. Smutné...

pulau banyak pulau_web6 pulau_web9

                                                                                                                                                  Fotografie Zuzana Koloušková

Celkem jsme nashromáždili okolo 25 velkých pytlů odpadků, které jsme později odvezli na pevninu Singkilu. Odtamtud putovaly dál na státní skládku.

11990531_10156077897225436_6098995988422939552_n

                                                                                                                                                    Fotografie Zuzana Koloušková

Všechno co jsme zde prožili, vedlo k myšlence nového projektu - Blue Life - ochrana oceánu a podmořského světa. Na projekt Blue Life se již nyní můžete přihlásit jako dobrovolníci.

Markéta

  Více o projektu Green and Blue najdete na jejich webové stránce.